“ Moje putování v Kolumbii začalo v roce 2011. Od té doby jsem na cestě s domorodci všude a pořád. Oni žijí v severní Kolumbii, v horách Sierra Nevada. Říkají, že je to srdce světa a ví, co tím myslí. My žijeme v srdci Evropy. Víme, co to znamená, když to někdy vyslovíme?“
Podívejte se na dokument České televize, kde je zachycena část příběhu
Po 5 letech si mně domorodci pozvali znovu. V roce 2016 jsem odjížděla na půl roku. Sama, ale tentokrát ve spojení se stovkami lidí v naší zemi. Chci u vás studovat. Lidi v České republice posílají pozdravy a poděkování za to, co v Sierra Nevada pro nás všechny děláte. Za vaši přítomnost. Obracíme se na vás s prosbou o další provázení, prohloubení našeho spojení a rady, jak můžeme tady v Evropě s vámi spolupracovat na vytvoření mostu mezi divokým srdcem a civilizovaným člověkem. Vezu s sebou přání a otázky lidí, kteří posílají svoje drobné dárky. Posbírali jsme vodu z různých pramenů, potoků, řek a vodních nádrží ze srdce Evropy. Jedu vás pozvat k nám, do České republiky, abyste nás učili a abychom i my mohli něco dobrého udělat pro vás a pro Zemi. Prosím o prohloubení práce s vámi v Evropě na vztahu lidí k základním hodnotám. Přeji si, aby bylo srdce Evropy i srdce světa prostorem míru a klidu. Posvátným územím. V těchto dnech se rozhoduje o budoucnosti ŠUMAVY největší přírodní rezervace v srdci Evropy. Na jedné straně je zájem developerů a těžařů, na druhé straně jsou desítky tisíc lidí, kteří chrání hodnotu tohoto jedinečného evropského přírodního území. Proto se i na vás obracím s prosbou o nasměrování a spolupráci.
„Cambio cultural“ řekl Mamo Pedro, když v září 2016 rozmlouval s vodou od nás. Tak začala výměna kulturního a duchovního dědictví domorodých lidí kmene KOGI se současnou společností, ve které začínáme vnímat naše kořeny, spojení s moudrostí Země a životními zákonitostmi. Mamo, přijal Moniku do učení.Nejdříve se musíš naučit základy, řekl. Pak přivez další lidi od vás. A až bude čas, přijedu do vaší země, kde jsou lidi s dobrým srdcem a jasnou vůlí žít v souladu se zákony přírody.
Ženy kmene Kogi tkají tašky z přírodních vláken. Posílají je k nám, utkaly je pro české lidi jako dar za dar. Je to výměna, říká Saha Maria a ukazuje mi 7 tašek, které utkala. Mám pocit, že se dotýkám těl žen, pro které jsou, když si je od ní beru. Vždycky se objevila nějaká žena s taškou anebo ji poslala po svém muži, aby ji vyměnil za něco, co jsem přivezla od nás. A tuhle nosí muži. Jmenuje se gamakala. Říká Mamo a ukazuje na bílou tašku s flekem od panely. Dal mi ji, když jsme si povídali o tom, co to vlastně znamená být v páru.
Domorodé ženy šijí tašky a spřádají vlákna, do kterých vkládají sen světa. Je to staré ženské vědění, které bylo základem i naší středoevropské tradice (Keltské a Slovanské osídlení atp.)
V roce 2017 se otevřelo koloběhu vody tak, jak ho neznáme. Mamos začali Monice předávat své mýty, především mýtus o matce vod a ptáků. Sajas mluvily o zrodu vody a roli žen v tomto procesu. Také vyzývají k tomu, abychom našli a obnovili prastaré zdroje vody. Říkají jim „madre vieja“ – prabába voda. Další velké téma je pro domorodce očista odpadních vod tak, aby se znečištění nedostávalo do celého koloběhu. K tomu právě slouží vědění prabáby vody.
Od roku 2018 do hor Sierra Nevada putuje čím dál více lidí z celého světa. Místa, která byla nedotčená se proměňují před očima v hotelové resorty. Spolufinancovali jsme odkup 28 ha horského terénu v Sierra Nevada s prameny vody pro projekt „El Remanente“ neboli zachovejme to, co zbývá. Tento kus země se jmenuje Tierra Negra a je zázemím pro poutníky, kteří tady mohou projít očistou a potkat se s domorodci. Podpořili jsme na celoregionální pracovní debatě pozastavit kácení pobřežních lesů v povodí řeky Buritaca.
Začaly vznikat skupiny, které pořádaly turné domorodců v naší zemi. I přes pokusy o spolupráci se ukázalo, že atmosféra kolem Kogi se u nás zahalila do stínu. Jako kouř v zrcadle nebylo a není možné uchopit pravou příčinu toho, proč se tak děje. A tak vkládáme vše kolem domorodců do prostoru uzdravování. Oni pracují se zrcadlením a stíny. Pak, když se ukážou, teprve lze vidět skutečnost a obnovit si schopnost rozlišovat, nevztahovat, měnit sebe a tím měnit svět.
Ze všech stran jsme dostávali zprávy o návštěvě Kogi v České republice, které organizoval nově vzniklý nadační fond, založený jednou z našich prvních poutnic. Na přímou žádost o setkání s nimi nám bylo písemně odpovězeno, že to není v jejich zájmu. Tento postoj nás vedl k hlubšímu prozkoumání motivů a chování, které vyjadřovalo jeden z nejsmutnějších stínů lidí naší země a tou je závist a neúcta ke zdrojům. Rozhodli jsme se tuto situaci řešit jemně a se záměrem o uzdravení vyhrocených vztahů mezi lidmi.
“Lidský přístup a poznání nikdo nemůže vzít ani okopírovat. Je to pro každého jedinečné.”
V roce 2019 jsme společně s moravskými ženami započali šít tašku pro očistu vod a navrácení tohoto zdroje do přírodního bohatství. Pracovali jsme s tématem skládek z doby komunismu a využití těchto četných ploch v krajině pro osadbu vodu a půdu čistícími a vonnými bylinami. Jejich využitím by mohlo být lokální zpracování tradičními způsoby našich předků, případně podobných dochovaných kultur.
Přešli jsme pomyslnou čáru ústního a prožitkového předávání poselství domorodého kmene Kogi a začali jsme pořádat pracovní setkání přímo v krajině. Most mezi horami Sierra Nevada, kterým se říká srdce světa konečně našel své místo v Olomouckém kraji. Vzniklo zázemí nadačního fondu na okraji obce Střemeníčko. V létě se pak po tomto mostě do české republiky přijeli podívat členové naší partnerské organizace Fundacion Escuela Sintana y Tierra Negra z Kolumbie. Jsou to lidé Uaí. Ti, kteří jsou voláni srdcem světa a je v nich uloženo vědění původní tradice země. Naše země se otevřela.
„Všichni víme o uzavírání bran i o klíčích, které je mohou znovu odemknout, až přijde čas,“ řekla straka. „Kdysi dávno v našich zemích hnízdili supové a měli rozdělené teritorium. V čase i v prostoru se s orlem a jeho rodem setkávali u bran, kterými proudil vítr a tekla voda. Od dob, kdy supové zalétají jen kousek od moře, skončilo setkávání u bran, a tím se zastavil tok zemních vod. Ty, které tečou do moře, stráží orlové. Ale řeky, které nejsou vidět, a málokdo vůbec ví, že existují, ty stráží supí klany. Slétají se pravidelně na místech, kudy se v zemi ztrácí staré vody. Někde to ještě vidět je, jinde to vědí už jen pamětníci. V některých branách se zastavil čas. Tam se nic od starých dob nezměnilo. A pak jsou brány, které zmizely úplně. Občas se ještě nějaké takové místo ukáže. Ale znovu otevřít takovou bránu může jen supí klan, když se potká s orlím rodem. To se pak naplní čas a voda začne zase proudit.”
Než začal tát sníh v roce 2020, odstartovala nečekaná cesta Moniky Michaelové do Kolumbie. Potkala se s Alanem Erreirou, režisérem dvou celosvětově známých dokumentů o Kogi. V březnu se zavřely hranice, celý svět se dostal do karantény. Monika odešla na pozvání Kogi do hor, kde pobývala dva měsíce bez kontaktu se světem. Co se tam stalo je prosté a jednoduché. Dokončil se devítiletý cyklus učení a prací. Žil se obyčejný život. V horách Sierra Nevada začal sněm. Je to nejvyšší orgán správy země, který je svoláván při mimořádných událostech jako například jsou nepokoje, celkové ohrožení, volby zástupců pro uhájení práv a svobod kmenů, žijících na daném území.
Když se vysoko v horách Sierra Nevada domorodí lidé kmene Kogi dozvěděli o celosvětové epidemii, svolali sněmy. Ženy i muži se sešli v kruhových domech a dlouho do noci diskutovali, hádali se, zpívali písně, promlouvali, vnímali přírodu a tím i celý svět. V kruhu žen jsme připravily dary zemi. Byly to lístky jejich posvátného stromu, o kterém se vypráví příběh. Kdysi dávno, možná v době, kdy vznikaly mýty, žila pradávná žena. Její tělo splývalo se zemí a tep jejího srdce dával život všem vodním živočichům. To bylo v době, kdy ještě nebyli lidé takoví, jací jsme dnes my. Její druh splýval s větrem a jako vyznání lásky své družce posílal snové obrazy života v kapkách vody. Když se kapky dotkly těla ženy, obrazy v nich ožily a tak vzniklo vše, co dnes známe. Tak vznikl i déšť, který zavlažil zemi a z ní vyrostl první strom. Indiáni vidí stromy jako své starší bratry, kteří jim pomáhají poslat zprávy a přání do těch nehmatatelných světů původu všeho. V indiánském sněmu jsem držela v rukou lístky stromu a spolu s dalšími dcerami pradávné ženy do nich vkládala svou prosbu pro uzdravení světa, který je mým domovem.
Inspirovaní tradicí domorodého kmene Kogi, jsme se rozhodli s rozrůstající se skupinou lidí navštívit místa mimořádného významu. Bylo nám ale jasné, že některým jevům stále nerozumíme a čekali jsme až se předpovězená cesta domorodců k nám otevře. Nečekali jsme však, že vše začne zástavou srdce Moniky Michaelové. Jako by se v ten moment přenesla do „Aluny“ spojeného vědomí domorodého kmene Kogi. Následně jsme se dozvěděli o velkých nepokojích v kmeni a násilí mezi indiány. Rozpad kmene, který je od 60. let realizován zájmovými skupinami, začal být vidět.
Naše pozornost se v roce 2021 obrátila k vnitřní práci a připravili jsme výzvu připojení se do klidu a tiché podpory našich starších bratrů kmene Kogi, k ochraně srdce světa.
“My lidé, spojení se zemí, krajinou a půdou, vodami, posvátnými místy a zahradami žádáme o propojení, abychom mohli obnovit a žít tradici Matky Země. Máte ten nejjedinečnější, živoucí poklad – kulturu a tradici v její komplexnosti. Máte svůj kmen a svou zemi. Tohle nám chybí. Země a rodové společenství. Ale máme víru, živá srdce, vizi. Žádáme vás, moudří bratři a sestry, pomozte nám doplnit to, co máme tím, co potřebujeme. Jsme připraveni se s vámi potkat a vzájemně se podporovat. Předáváme vám naše pozvání, otevření mostu, abyste přijeli do naší země. Pomocí veřejné sbírky zajistíme prostředky na vaši cestu a dary pro vás. Máme místo, kde vás můžeme přijmout. Je pro vás možné nyní v této světové situaci cestovat? Kdo a kdy může přijet? S úctou čekáme na vaše rady.”
Tento vzkaz doručil Yeroham, syn linie Uaí mamovi Sungalimu v horách v únoru 2022. Odpověď byla, že z Aluna byl vybrán posel. Pak se ozval Jarda Dušek a předal nám spojení na paní Vanesu. Sice působila lehce fanaticky, ale předala kontakt na Mamo Awisena, který dával lekce spirituality na internetu. Celé její naléhání na záchranu kmene bylo odrazující, ale po pár týdnech se ukázalo, že tento domorodec mluví španělsky, je vypravěč mýtů, synem Mamo a Sahy a už žije v civilizaci, nikoliv v horách. Není Kogi, je Wiwa. Opět varování, a opět potvrzení. Awisen totiž v online rozhovoru uvedl, že ho přivolává místo, které se jmenuje Olomouc. A to bylo naše místo pod Holým vrchem.
Wiwa jsou léčitelé. Kuranderos.
Když se ohlédnu o několik let zpátky, vybaví se mi čas, kdy jsem u rodiny Kogi dostala jejich ženské oblečení. Hawa, matka rodové linie, mi poradila, abych se učila šít novou tašku s mladou dívkou. Vypadala trochu jinak než její ostatní dcery. Nebylo to vzhledem, ale spíš tím, jak v rodině působila. Zeptala jsem se, čím to je, a hawa mi řekla: „Ona je Wiwa. To jsou léčitelé. To, co hledáš, najdeš u nich.“
Už jsem o Wiwa slyšela, ale byla jsem do té doby tak plná všeho, co mi Kogi předávali. Kogi a Wiwa jsou spojeni skoro ve všech rodinách.
Čtvrtý kmen
Moje nová sestra byla jiná tím, že z ní vyzařoval hluboký klid a laskavost. Hawa jí řekla, aby mně naučila nový vzor tašky, kterému se říká Hlemýžď. Představuje čtyři kmeny, které udržují spojení s původními světy. Jsou nositelé linie vědění matky země. Čtvrtý kmen Kankuamo už nežije tradičním způsobem. Zůstaly tři kmeny.
Kogi udržují duchovní tradici. Jsou kněží.
Arhuaco jsou obchodníci, bojovníci a ochránci.
Wiwa jsou léčitelé a vypravěči mýtů.
Přišel čas, kdy se začalo naplňovat proroctví, možná by se dalo spíš říct, že došlo na slova mamů Kogi, že jednou se po mostě mezi kulturami vydají k nám, do srdce Evropy, aby nám předali to vlákno pro celistvost původní linie, pro obnovení tradic, patřících do našeho území. Pochopila jsem, že svolávají lidi s láskou k přírodě a touhou po původním řádu země, který dává smysl, ve kterém je klid a jednoduché štěstí.
První téma, které se otevřelo v létě 2022 v sadu pod obřadním Holým vrchem na Olomoucku, bylo naše chybějící porozumění zemi jako domovu. Bytostné spojení a jasné vnímání místa člověka v koloběhu života. Proč to necítíme? Proč hledáme něco, co je nám dané zrodem?
Mamo chvíli pozoroval bublinky na vodní hladině a pak se s laskavostí zeptal: „Kde máte svou placentu?“ V naší skupince bylo ticho a pak jsme mu tiše vyprávěli o tom, že při narození v porodnici se placenta odstřihává a nikdo neví, co se s ní stane.
Mamo se chvíli znovu díval do misky s vodou a pak řekl: „Nechali jste si vzít svůj domov a první matku. Kde máte na vašem území obřadní místo spojené s placentou?”
Následovaly otázky, emoce, ticho i hledání v mapě.
Je to hora Říp. Tam můžeme ukradené spojení, zaprodaný domov a chybějící spojení s původem uzdravit.
„A jak?” ptali jsme se, a podobně se ptají desítky lidí na všech místech, která v naší zemi navštěvujeme a která mají vliv na krajinu i na nás.
„Potřebujete si rozpomenout na to, jak se na vašem území vkládaly dary přírodě. Vy si myslíte, že všechno řídí člověk a technologie. To, co ve skutečnosti tvoří veškerý stvořený svět, jsou síly původu. My jim říkáme Se a Še. Se je ženská zdrojová síla, která je matkou vod. Je životem, který oživuje vše. A Še je mužská zdrojová síla. Uspořádává vše stvořené a dává všemu živému formu.
Tyto dvě síly uspořádávají a udržují život i ve zdrojovém neboli duchovním světě, kde jsou také další bytosti: matky a otcové lidstva, potravin, stromů, rostlin, bylin, kamenů, ohně, pramenů a vody, vzduchu, slunce, měsíce, hvězd, noční tmy i denního světla, zvířat a všeho stvořeného.
Jim dáváme každý měsíc dary za vše, co pro svůj život potřebujeme. Tak udržujeme rovnováhu. Tyto bytosti, stejně jako stvořená příroda, mají své potřeby. A my lidé jsme byli uspořádáni tak, abychom přirozeně svým nejposvátnějším spojením muže a ženy přírodu vyživovali, uzdravovali, harmonizovali ji a děkovali za to, jak pečuje o nás.”
Během léta jsme navštívili více jak 50 míst mimořádného významu a na setkáních bylo kolem 1000 lidí. Tak velká práce s sebou přinesla hlubší pochopení mýtů, které nám tím svým záhadným způsobem přibližují skryté reality. Také jsme prožili tradiční obřady uspořádání a očisty životních sil a sil přírody. Dostali jsme mnoho cenných poznatků. A také jsme otevřeli vnitřní vody plné stínů a zátěží. Domorodci velmi často mluvili o zlu, které mezi lidi vnáší katolická církev. Některé lidi tato rovina práce zasáhla a ukázalo se, že paní Vanesa od začátku pobytu domorodců v České republice chystala plán jak rozbít komunitu lidí, kteří první část léta setkání připravovali. Pomluvou a manipulací se jí to podařilo. Dílem také tím, že byl na tým obrovský tlak a chybějící kvalitní překlad vedle dalšího obřího sousta práce zastávala Monika Michaelová. Nezbylo tedy kapacity ani energie na urovnávání sporů a nenaplněných očekávání.
Vznikl mezi námi živý obraz, který jsme znali snad jen z filmů o upalování čarodějnic a rozpadu původních kultur. Naštěstí jsme všichni do obřadů vstupovali se záměrem léčení a uzdravení zátěží minulosti, které jsou zakódované v krajině a tím pádem i v nás. “Přeji všem vše dobré”. To byl lék, který se narodil v srdci. A pak už to chtělo jen čas na integraci a občasnou reflexi. A domorodci? U nich společná práce zasáhla faleš a zkaženost, lhaní a podvádění, které si s sebou přivezli z civilizačního procesu v Kolumbii. I pro ně je to tedy léčení a uzdravování.
Podívejte se na dokument České televize, natočený v roce 2022, kde je zachycena část příběhu.
V únoru 2023 jsme s malou skupinkou poutníků přišli na místo, kam se stěhují rodiny Wiwa, hledající nový domov. Proč? Jejich původní společenství se rozpadají a mladí lidé prochází tím, co my známe velmi dobře. Bez prostředků stojí před volbou začít pracovat pro civilizados a vydělat si na živobytí v pronájmech, anebo najít pomoc a odkoupit si část svého původního teritoria zpět, aby tam mohli pokračovat ve své tradici. Tvoří, stejně jako my, jakýsi most mezi divokou částí života a tou civilizovanou. Vyšli jsme do hor a večer u ohně nás, Čechy, přivítali Wiwa, Kogi a Arhuaco. Seděli jsme kolem ohně. Čtyři kultury, čtyři jazyky, čtyři. Každý jsme pronesli své pozdravení silám původu a svou prosbu o přijetí.
Co je z pohledu tradičního a přírodního způsobu života největším problémem západní civilizace? S touto otázkou se mamo Kunšemaku další léto u nás ani nemusí dívat do džátukvy, což je tradiční duchovní způsob promlouvání se zdrojovými silami Se a Še. Dívá se na nás s laskavostí a říká to, co mu sděluje naše příroda: „Vy vůbec nerozumíte síle sexuality. Spojení přirození muže a ženy je tou přirozenou péčí a výživou o přírodu. Lidské šťávy jsou vodami života, o které tady na vašem území žádají jezera, prameny, jeskyně, místa mimořádného významu pro celou pevninu.”
V domorodé kultuře je kladen velký důraz na obřad přípravy pohlaví dívek i chlapců před tím, než zažijí první milování. To proto, aby přirození bylo propojeno se silami přírody. Chlapci i dívky, které se připravují na vstup do párového života, získávají vědomé spojení s vodami světa, které každým milováním ovlivňují. Z vody našeho území zaznívá zpráva, že civilizovaný člověk, který si není vědom propojenosti stavu světa se svým sexuálním chováním, poškozuje každým nevědomým sexuálním aktem život v samotném zdroji.
Putování k jezerům letos přineslo novou zprávu, která by se do naší řeči dala přemostit jako vzkaz: „Začněte od začátku.”
Co tedy udělat pro obnovu přírodní moudrosti?
“Člověk se odklonil z přirozeného koloběhu života, který ho spojuje se zdrojem. Vidím, že lidé si neuvědomují svůj dar a schopnost obnovovat přírodní zdroje. I když meditujete, zpíváte, milujete svou zemi, chybí vám velmi důležitý rozměr péče o přírodu. To, co každý z přírody dostáváte, konzumujete, stavíte si domy, nosíte oblečení, používáte energii, to je třeba vyrovnat přímo zdroji všeho stvořeného. Pak se obnoví rovnováha a bude urovnán takzvaný lidský dluh vůči přírodě. Pak budete moct obnovit původní moudrost vašeho území a stanete se dobrými hospodáři.”
Lidské vody vytváří tělo od narození. Vodami života očišťujeme a uzdravujeme odmalička své myšlenky, své tělo, vyrovnáváme dluh vůči přírodě a životu, vytváříme vklady pro vše, co od života dostáváme. Když člověk najde moudrost vody, pak pochopí, jak pečovat o přírodu, o vše živé a také o duchovní rodiče nebo patrony každého přírodního druhu a síly.
Země má své orgány stejně jako člověk. Na území České republiky je srdce Evropy, je zde lůno, pupík, placenta a mozek. Problém je, že jsou tato místa velmi poškozena těžbou, propíchána internetovými stožáry, jsou rozkrojena silnicemi a zatížena průmyslem.
Jenže jak začít, když v sobě neseme stopy, které v nás, stejně jako v krajině, způsobují zátěže a opakující se poškození.
Mamo k nám promlouvá s hlubokým klidem: „Potkávám mnoho lidí, kteří už všechno vědí a svým způsobem udržují život v rovnováze. Vody světa můžeme očistit tak, že budeme pravidelně očišťovat své vnitřní lidské vody života od početí/pramene přes všechna místa, která se ve vnější krajině mohou jevit jako znečištění vnějším zásahem. V našem vnitřním prožívání jsou to významné události, které se týkají sexuálního vývoje.
Voda je život. Budeme v sobě očistou vnitřních vod objevovat způsoby, jak můžeme zevnitř obnovit rovnováhu také vně. Můžeme v očištěných vodách svého původu a síly najít své vlastní talenty a nástroje péče o život, krajinu a vodu v ní.
Od nepaměti do hor Sierra Nevada přicházejí lidé z celého světa. Následují svoje vnitřní volání. Hlas Země. Nejdou podle map a nemají průvodce. Vede je volání lidí Kogi, kteří ve snové realitě hledají svoje mladší bratry a sestry. Civilizované lidi z různých kontinentů, kteří mají nadání a schopnost se od nich učit. V 80tých letech se k nim takto dostal i režisér Alan Ereira, který natočil dokument FROM THE HEART OF THE WORLD. Dokument je i s českými titulky k prohlédnutí na YouTube. Od té doby začaly v horách vznikat nové vesničky, ve kterých se tvoří nový kmen. Jsou označováni domorodým jazykem Kagaba jako Uaí, neboli neteře a synovci velkého jaguára. To jsme my.
IČO: 05605784
79312 Staré Heřminovy 4
nadacnifond@mostyaprameny.cz
Datová schránka: kfbrj3t
2801403810 / 2010
IBAN: CZ2320100000002801403810
BIC/SWIFT: FIOBCZPXXX
Spisová značka N 1320/KSOS Krajský soud v Ostravě