Do pořadu Krédo si Moniku Michaelovou pozval Matěj Senft.
Pořad je prostorem pro duchovní úvahy, religionistické pohledy na aktuální společenské dění, portréty zajímavých osobností, náboženské tradice i spiritualitu.
Autor: Mosty_admin
Rubriky
Výroční zprávy
Rubriky
Příběh Kamenice
Připravujeme k tisku Příběh Kamenice, spolu s krásnými ilustracemi Ladislava Grossmanna.
Tento příběh je jako přadeno, které ožívá v současnosti. Jeho vyprávěním se předává život dál. Je to jako nit života, kterou si podáváme z generace do generace. I když se třeba někde přetrhla, můžeme navázat a vyprávěním pokračuje dál. Příběh Kamenice je jakýmsi vstupem do dalšího rozsáhlejšího rukopisu Mýtu o matce vod a ptáků. Devět let jsem propojovala svět domorodých lidí kmene Kogi a ten náš v srdci Evropy. A tak jsem sepsala dávný domorodý mýtus a vetkala ho do živého příběhu znovuobjeveného pramene na Moravě. Mýtus je na světě a teď si hledá svou cestu mezi lidi.
Příběh Kamenice však chce mít svou vlastní podobu.
Kdo máte zájem o výtisk Příběhu Kamenice, můžete si ho objednat na emailu: nadacnifond@mosty-puentes.cz.
Svůj dar prosím pošlete na účet NF 2801403810/2010
anebo přispějte v kampani na portálu DARUJME, která je cílená na vydání celého rukopisu Mýtu o matce vod a ptáků
Kdysi na našem území žili lidé, kteří viděli svět svýma pradávnýma očima. Bylo pro ně důležité mít čistou vodu, úrodnou půdu, svobodný vzduch a teplo slunce a ohně. Své poděkování Zemi neboli své platby dávali na jiná místa než my dnes. Nosili je do posvátných hájů. Tam byly jejich svatyně, kde promlouvali s přírodou jako se svou matkou a s bohem jako se svým otcem. Takovým místem mohl být háj u pramene Kamenice.
Děti i dospělí potřebují čas od času vstoupit do světa fantazie a posbírat ty kousky sebe, které oživují lidské nitro a navrací světu barvy a vůně. S přáteli a dobrovolníky nadačního fondu Mosty Puentes se podařilo vyčistit pramen, který byl pohřbený pod starou skládkou. Spolu s pramenem se zrodil příběh Kamenice, psaný formou současné pohádky. Je jakýmsi přemostěním k Mýtu o matce vod a ptáků, ze kterého pramení spojení člověka a vody jako zdroje života. Mýtus je na světě a teď si hledá svou cestu mezi lidi. Obracíme se na vás, abyste nám darem, dobrou myšlenkou či sdílením pomohli otevřít tuto cestu k namluvení Mýtu k poslechu a jeho vydání, aby byl i ke čtení. Pokud to cítíte taky a chcete si ho poslechnout nebo přečíst, podpořte nás.
ukázka
„Poslouchej mě dobře,“ řekl kůň. „Vydáš-li se teď se mnou na cestu, bude to už napořád. Už nebudou oddělené světy. Tam, kam se vydáme, není čas, jak ho znáte vy lidi. Není tam budoucnost, minulost ani přítomnost. Když tam se mnou vstoupíš, poznáš svůj sen.“
To je to, co holčička chtěla.
Kolem ní létali motýli, voněly chrpy a kohoutci, byl slyšet hukot včel a zpěv ptáků. Kůň zaržál a holčička slyšela uvnitř sebe jeho otázku: Půjdeš se mnou za svým snem?
Chtěla, ale bála se.
„Když máš strach, nemůžeš vstoupit do lesa. Zůstaň na louce tak dlouho, dokud svůj strach neuvidíš.Tak čeho se bojíš?“
„Bojím se, že když vstoupím do svého snu, už se nikdy nebudu chtít vrátit.“
„Čeho se bojíš ještě?“
„Mám strach, když se v noci probudím sama. Bojím se, že mě ten, kterého ještě neznám, nepozná a bude si o mně myslet, že jsem někdo jiný. Mám strach z toho, že se schovám, uteču a neukážu se mu, protože kdyby mě viděl, poznal by, že ho mám ráda.“
„Teď jsi mi řekla, čeho se bojíš.“
Holčička se zasnila a otevřela se jí cesta k lesu. Ve snu se po ní vydala a v každém stéblu trávy k ní promlouval jeden z duchů tohoto světa.
Příběh je jako přadeno, které ožívá v současnosti. Jeho vyprávěním se předává život dál. Je to jako nit života, kterou si podáváme napříč generacemi. I když se třeba někde přetrhla, můžeme navázat a vyprávěním pokračuje dál. A tak žena, která devět let propojovala světy, sepsala dávný domorodý mýtus a vetkala ho do živého příběhu jednoho znovuobjeveného pramene na Moravě.
„… jednou si mě nechal zavolat Mamo kmene Kogi. To je ten, který v sobě nese živou linii duchovního dědictví matky země. Řekl mi jen: Máš novou práci. Pak jsem s domorodými ženami mluvila o matce vod. O tom, kde se vody rodí, a taky o tom, že miluju ptáky.“ Monika Michaelová
Líbí se vám tento kousek čtení?
- můžete podpořit jeho psaní, editace a vše, co ke zrodu nového příběhu patří jednorázovým nebo pravidelným finančním darem na účet NF 2801403810/2010
- napište nám na nadacnifond@mosty-puentes.cz a pošleme vám pozvánku na autorská čtení
Rubriky
Sněm
Sněm jsou menší i velká setkání, která reflektují na výzvu spojení sil. Smyslem je propojení, usmíření, obnova spojenectví, vzájemná podpora a spolupráce v konkrétních životních krocích, které potřebujeme udělat všichni, abychom mohli tradici plně žít.
Termíny a místa letošních setkání aktuálně vypisujeme v akcích
Zveme skupiny i jednotlivce, praktikující a žijící původní tradice na území Česka, Moravy, Slezka a Slovenska. Ať už jste součástí Slovanské, Keltské nebo Pohanské větve, máte jinou tradici anebo nemáte kategorii, jste vítáni ke sdílení a spojení sil pro poskládání celého obrazu současné duchovní tradice na našem území.
Zveme přátele z dalších zemí Evropy, kteří budiž nám podporou a inspirací.
Současná témata sněmů
- párovost mužů a žen, smysl a tradice
- sdílené sázení, sklízení, uchovávání potravin a jejich směňování, tvorba společných špajzek
- ochrana rozmanitosti a života země, krajinná umění, posvátné háje, silová místa a prameny
- porodnictví, léčitelství, iniciační obřady a pohřebnictví v současnosti a v tradicích
- ženská a mužská řemesla, umění, učení a živobytí
- správa a vláda země – tradice a potřeba dnešní doby
Sněm jsou a budou kruhy, ve kterých budeme diskutovat o současném stavu, našich potřebách a dalších krocích. Budeme skládat obraz toho, co má být a co my můžeme společně stvořit.
- Kruhy budou pracovat s tradičními formami, které nás napříč tradicemi spojují. Je to vypravěčství, divadlo, písně, tanec, obřad a sněm.
- Každé pracovní téma si od této chvíle hledá své lidi. Nejen posluchače příběhů.
- Vás, kdo dokážete tvořit v prostoru obraz toho, co má být … a vás, kteří to, co má být chcete i dokážete prosadit a žít.
Máš impuls přijet, zaujmout a uchopit své místo, připravit setkání s námi?
Těšíme se na zprávu a na společnou práci.
Rubriky
Pramen Kamenice
Co se stalo?
Nadační fond Mosty – Puentes inicioval proměnu staré skládky u pramene Kamenice v místo odpočinku. Sešlo se kolem 100 lidí včetně dětí z okolních vsí a podařilo se pohřbený pramen vyčistit. Práce na obnově místa pokračují. Ožívá místo i cítění lidí, kteří do něj vstupují. Zachycujeme příběh Kamenice ve formě současné pohádky s nádechem mýtu, ve kterém pramení spojení člověka a vody jako zdroje života. Člověk tak může vstoupit do světa fantazie a spojit kousky sebe, které oživují lidské nitro a navrací světu barvy a vůně.
Proto pořádáme pracovní setkání a besedy o vodě v krajině i v nás pro širokou veřejnost. „Kde je tvůj pramen?“ Tato otázka otevírá v dětech i dospělých touhu najít své místo a zdroj, navrátit se k tomu, co je původní. Čištěním pramenů a vodních zdrojů, péčí o tato místa, výsadbou původních odrůd bylin, keřů a stromů vyjadřujeme svou potřebu udržení vody v krajině a čistoty prostředí. Doufáme, že díky naší činnosti, se nejen zlepší kvalita životního prostředí, ale také se rozšíří uvědomění vztahu ke krajině a hospodaření s přírodními zdroji v myslích i srdcích dalších lidí, kteří v sobě hledají úctu k tomu, co je k životu na planetě Zemi opravdu nezbytné. Každé setkání a společná práce přináší něco nového, i když se třeba v průběhu ukáže, že musíme postupovat jinak, než se ze začátku zdálo. Společná práce a schopnost reagovat na změnu je to, co lidi skutečně spojuje.
Původní stav: Černá skládka
O prameni, který byl na několik desetiletí pohřben pod černou skládkou, veděli už jen pamětníci. Dříve to býval zdroj vody, který nevysychal ani v dobách sucha. Chodívali sem lidé z celého okolí. Hodnoty současného světa způsobují, že se lidé přestávají dívat na životní prostředí jako na domov a na prameny vody jako na podstatný zdroj života v celé krajině.
Čištění Kamenice
Bagrování kontaminované vrstvy zeminy a výsadba bylin
Kolem vyčištěného prameniště jsme vysázeli okolo 100 sazenic vodu a zemi čistících bylin. Odstranili jsme kontaminovaný nános zeminy a postavili kamennou zídku jako místo k odpočinku a rozjímání. Na okraji rokle vzniklo ohniště, kde je místo pro vzájemná setkání. Prošlapáváme stezku ke starému, téměř tisíciletému dubu, u kterého možná kdysi dávno sedával i rytíř Třemeno, podle něhož se naše vesnice jmenuje.
Sázení růží jako akt vrácení krásy místu
S bylinkářem Vláďou Vytáskem jsme procházeli toto místo a hledali vhodné půdu a vodu čistící rostlinky. Doporučil růže, které se zároveň staly poděkováním zemi s naší prosbou o provonění a krásno v prostoru znovuobjevené vody a také v nás lidech.
Sousedská špajzka
V blízkém sadu se nám podařilo postavit zázemí pro sousedskou špajzku. Společně sklízíme úrodu a sbíráme byliny, zavařujeme a dělíme se o dobroty.
Hudební lázeň
Hudební harmonizace u pramene vody. Miroslav Hepil, Jiří Žoch a Marian Vajčner hráli na netradiční hudební nástroje Yabahar, Kigonki, zvukové vlny, didgeridoo…atd. Je to vlastně koncertní zvuková lázeň, jelikož jsme se opravdu obrazně řečeno v těchto zvukových vibracích blaženě vykoupali a osvěžili.
Příběh Kamenice
Kamenice ožívá v příběhu, který připravujeme k vydání. Je to dar místa, síla jeho inspirace. Příběh je jako přadeno, které ožívá v současnosti. Jeho vyprávěním se předává život dál. Je to jako nit života, kterou si podáváme napříč generacemi. I když se třeba někde přetrhla, můžeme navázat a vyprávěním pokračuje dál. Jestli chcete, pošlete nám na sebe kontakt a jakmile bude příběh na světě, můžeme vám ho poslat jako dar za dar.
Setkávání u ohně
Setkávání u ohně a vyprávění příběhů je součástí všech původních tradic. V Kamenici jsme si povídali o domorodých lidech Kogi a o tom, jaká poselství mají pro nás. Přijela babička Irma, která s domorodci žije od svých 24 let. Kogi pečují o svou zemi, které říkají Srdce světa a vědí proč. Pocit odpovědnosti za své okolí byl ještě nedávno něco přirozeného i pro nás. Ale moderní doba nastavila dělítko. Vydáte se s námi po mostě zpět k divoké části svého srdce?
Děkujeme všem za přispění a podporu naší práce na obnově významu vody v krajině a v životě nás lidí. Společenství, které vzniká vás tak vítá mezi sebe a i když se třeba nepotkáme osobně, vaší dobrou vůli už patříme k sobě, protože nám záleží na kvalitě života.
S vaší podporou můžeme uskutečnit něco, co inspiruje všechny lidi s dobrou vůlí. U nás i na dalších místech.
ÚČET NF MOSTY PUENTES 2801403810/2010
Práce podporují:
Nadace Via v programu Živá komunita
NROS v programu vy rozhodujete, my pomáháme (Tesco)
město Litovel
obec Luká
místní firmy a podnikatelé
každý z vás, kdo se zapojil anebo přispěl drobným darem
Kvalitní voda zanesená odpadky, to byl ještě před pár dny pramen Kamenice ve Střemeníčku na Bouzovsku. Dnes je situace jiná
Střemeníčko a Javoříčko spojuje roklina, ve které před lety tekl vyhlášený pramen Kamenice. V sedmdesátých letech minulého století tu ale vznikla skládka a na pramen se zapomnělo. O uplynulém víkendu se na místě sešly desítky lidí z blízkého i vzdáleného okolí, aby ho uvolnili. Nasadili si rukavice, do ruky vzali pytle a kbelíky a několik hodin vynášeli stavební suť, kovy, plasty, sklo, aby Kamenice zase vypadala jako dřív.
(Český rozhlas)
Rubriky
Najděte svůj kousek země
Potřebujete svůj kousek země, říká Jairo a Irma. Stařešinové kmene Uaí. Totéž opakoval Monice v horách Sierra Nevada v roce 2016 Mamo Sungali, který jí pro Českou republiku otevřel spojení s kmenem Kogi v oblasti práci se zemí a s vodami.
Kogi pracují s místy, která jsou jako akupunkturní body na těle země.
„To jsou pro nás posvátná místa, přírodní chrámy, kde jsou síly živé. Naše práce je udržovat tam rovnováhu a mír. A vaše taky.“
Na místech, která jsme zatím našli, jsou soukromé pozemky nebo státní lesy nebo jsou zastavěné domy. Postupně zjišťujeme, jak je možné tyto místa spravovat a zda je vůbec možné je získat do dlouhodobé správy či do vlastnictví. Tato práce vyžaduje čas, náklady a umění jednat s úřady. Tato místa nejsou vhodná k vytvoření turistické atrakce. Potřebují, aby tam měli domov lidi, kteří dokáží rozpoznat, jak o taková místa síly pečovat.
Nadační fond Mosty – Puentes realizuje dlouhodobou sbírku na odkup či získání takových míst do správy. Dále v tomto programu pracujeme na propojování komunity u nás. Podílíme se na přípravě instituce, která by zastřešovala tradiční kultury a obnovu původních předkřesťanských tradic u nás v ČR.
- k zasazení semínek učení, které jsme dostali od domorodého kmene Kogi pro naši zem
- pro setkávání školy přírodní moudrosti a pobyty lidí se zájmem objevit a propojit tu divokou část svého srdce s tou civilizovanou
- pro to, abychom mohli nejen studovat, ale i žít podle přírodních zákonů
- pro rozvoj místních komunit a vztahu lidí s místem, kde žijí
- pro ženské a mužské zázemí, rodinný prostor
- pro dílny a ateliér
- místo pro umění ohně
- kruh posvátného slova
- vytvoření zahrad a bylinkových záhonů
- tradiční vznik lesního chrámu
- revitalizaci vnitřního i vnějšího prostoru
Jak se můžete zapojit?
- jednorázový nebo pravidelný finanční dar na účet NF
- dar nebo pacht kousku země
Dary můžete zasílat na číslo účtu 2801403810/2010.
Nad 1000 Kč od nás dostanete darovací smlouvu. Nad 10 000 Kč vám pošleme dárek jako překvapení.
Rubriky
O vodě a pro vodu
V týdnu od 20. do 26. července vás zvu do času volných setkání v kraji Bouzovské vrchoviny, v místě, kde jsme před rokem znovuobnovili pramen Kamenice. Pramen byl na desítky let doslova pohřben pod černou skládkou. Voda zase teče, roklinka se proměňuje. U prastarého dubu, tam, kde se voda ztrácí v zemi, se rodí příběh o dávném rytíři Třemenovi. Prý za starých časů spravoval toto území a chodíval sem za lesní paní.
Je to čas, kdy si můžeme dovolit vstoupit do světa fantazie a tak trochu pohádkových příběhů ze světa, ve kterém se podle pověstí a mýtů domorodého kmene Kogi rodí voda.
Je to prostor, ve kterém můžeme prožít esenci práce krajánků. Tak jsme začali říkat lidem, kteří pečují o vodu a krajinu. Každý den se budeme věnovat práci s vodou, poznávání krajiny a sdílení, ze kterého vzniká nový způsob poznávání a učení se.
Na malém území, kde prvním rokem vzniká zahrada rozděláme oheň. Budeme si společně vařit, besedovat a objevovat zapomenuté části sebe i světa. Tahle cesta je jen pro „pár“. Pro pár lidí, dospělých, dospívajících i dětských. Je to čas volného plynutí s vodou v malém společenství.
Volná setkání nemají pevně stanovený program. To, co se děje, vzniká mezi lidmi, kteří se sejdou. Pevnými body ve volném plynutí budou:
- setkání se tkaním v pondělí na novoluní
- koncertní lázně ve středu večer
- vyprávění o kmeni Kogi v pátek u ohně
- putování s vodou v krajině v sobotu
Pozvání do volného plynutí s vodou v krajině i v nás … je pro vás, kdo jste připraveni překročit pomyslnou hranici „civilizace“ a vydáte se do divoké části srdce pro kapku lidské moudrosti.
Scházet se budeme u obnoveného pramene Kamenice, kde máme kousek země a taky ve starém sadu pod Holým vrchem. Vařit budeme společně na ohni. Zázemí k přespání ve stanu nebo pod širákem bude na svahu kopce Kamenice, kde jsme vloni vysázeli „jedlou“ mez. Všechna místa jsou od sebe zhruba 15 minut chůze přes vesnici.
Můžete tady být den anebo zůstat déle. Kdy a na jak dlouho tady budete se rozhodnete sami. Vaše účast má i nemá stanovené „vstupné“ Určení hodnoty toho, co dostanete je součástí učení, které k tomu patří. Spočítat si můžeme náklady. Všechno ostatní je dar a ten je aktem citu. Tahle vzájemná výměna darů a dárků tvoří přátelství a ne obchodní vztah.
Máte chuť přijet? Napište mi. Pošlu vám praktické info a domluvíme se na čase vašeho příjezdu a odjezdu.
Máte chuť svým příspěvkem podpořit, aby se učení péče o vodu šířil? Pošlete dar na DARUJME.CZ
„ Když jsem se chystala za domorodými lidmi kmene Kogi v roce 2016, měla jsem impuls shromáždit malé vzorky vody z pramenů na různých místech naší země. Sešlo se mi v kufru 25 ampulek s vodou. Nevěděla jsem přesně, k jakému účelu jsou. Pamatovala jsem si ale, že Mamo každý den s vodou mluví a podle toho zná odpovědi na různé otázky. Voda z Čech a Moravy mi připadala jako dobrá řeč, kterou se domluvíme na tom podstatném. A tak si letím … a nad oceánem mě najednou přepadla myšlenka na to, jak asi vysvětlím na letišti, proč vezu ampulky s čirou tekutinou. Minule mi totiž při příletu prohlídli celý kufr a na všechno se ptali. Chvíli jsem musela tuhle představu pořádně prodýchat. Když jsem už byla zase klidná, napadlo mě: „Cambio cultural.“ Prostě jim řeknu, že jedu za domorodci domluvit se na kulturní výměně s našimi lidmi. A je to. Na letišti si mě při příletu nikdo ani nevšiml. Zato když jsem při setkání s rodinou Kogi vyndala všechny ampulky s vodou na zem, zůstali všichni chvíli koukat. Můj průvodce, který už moje vysvětlení znal, jim vysvětlil, že je to můj dar. Kogi začali brát jednu ampulku za druhou do rukou a u každé se ptali na všechno možné. Rozuměla jsem jim jenom občas, když mluvili přímo ke mně. Nakonec Mamo prohlásil: „Cambio cultural … to, co jsi přivezla má velikou hodnotu. Neměříme to penězi jako vy. Ale tohle je víc než kdokoli přivezl před tebou. Přijď zítra, vezmeme tě do hor a začneme s tebou pracovat“
Tam jsem poznala, co rodina potřebuje, co mají rády ženy, které mě vzaly mezi sebe. A tak jsem jim mohla z města přivézt další dary, které pro ně mají hodnotu, funkci a udělaly nám všem radost. Byly to dárky praktické – látky, mačety, jídlo a všechno, co jim v horách usnadní život a udělá radost. Uctívá skutečný koloběh života „máš – dáš “. Ne ten uměle utvořený „má dáti – dal“.